Jak se připravit na dlouhé cesty autem

Je přirozené být z daleké cesty nervózní. Aby vše proběhlo bez zbytečných starostí, je nutné na cestu připravit auto i jeho řidiče. Tento článek můžete použít jako návod, díky kterému na nic nezapomenete, a zároveň přinášíme tipy na zajímavé a neokoukané destinace, kam můžete vyrazit.

Podle získaných dat z Českého statistického úřadu jezdí na dovolenou během roku vlastním autem zhruba polovina Čechů. Nejčastěji míříme do tradičního Chorvatska, dále na Slovensko, do Itálie nebo do Francie. Daleké cesty představují velkou fyzickou i psychickou zátěž, nutnost znát trasu předem aspoň orientačně, a taky kontrolu technického stavu auta a jeho provozních kapalin. Dále mít v pořádku doklady, nastudovat předpisy a mnoho dalšího. Když to shrneme, je to těchto 6 bodů:

Co všechno je nutné zařídit před cestou?

1. Zkontrolovat technický stav auta
2. Naplánovat trasu
3. Ověřit si platnost všech dokladů
4. Zjistit předpisy v zemích, kudy budete projíždět
5. Zajistit co nejnižší fyzickou únavu řidiče
6. Dodržovat při jízdě zásady bezpečnosti

Připravte si auto i povinnou výbavu

Triviální věc, jako je docházející chladící kapalina, se na dálnici v cizině může změnit ve velký problém. Abyste se případným problémům vyhnuli, stačí před cestou udělat málo:

1. Doplnit provozní kapaliny

Zkontrolujte stav technických kapalin: palivo, olej, chladicí a brzdové kapaliny a voda do ostřikovačů. Dívejte se, zda nejsou zakalené, zatmavené nebo v nich něco plave. Prodávají se i testery pro analýzu kvality kapalin v autě.

2. Zkontrolovat systémy auta

• Zkontrolujte pneumatiky – zda nejsou poškozené, sjeté a mají správný tlak. Hloubka dezénu ve většině zemí nesmí být menší než 1,6 mm. Pokud budete plně naložení, raději je dofoukněte o 10-15 % nad doporučený tlak ještě předtím, než auto naložíte.
• Zkontrolujte světla a brzdy.
• Vyzkoušejte správnou funkci klimatizace – svěží chladný vzduch udržuje pozornost řidiče a snižuje riziko únavy.
• Zkontrolujte a případně vyměňte vzduchový filtr.
• Stěrače by měly stírat povrch skla po celé své délce. Jinak na skle může vzniknout šmouha, která znepříjemňuje a snižuje vidění. 
• Můžete utáhnout viditelné šrouby a matice, a to jak v motoru, tak na kolech.

Výše jmenované úkony představují zběžnou uživatelskou kontrolu. Pokud chcete mít úplnou jistotu, že je vaše auto ve všech ohledech připravené (obzvlášť pokud je starší výroby), klidně jej svěřte autoservisu s tím, že chcete celkovou kontrolu stavu vozidla před dlouhou cestou.

3. Vzít si palivo do zásoby 

Ne ve všech zemích je hustá síť čerpacích stanic. Zvlášť to platí o východních zemích. Není od věci mít připravený 10l kanystr s benzínem nebo naftou. Je však pochopitelné, že ho kvůli nedostatku místa už není kam dát.

Vyberte správné pojištění

Povinné ručení mají všichni řidiči. Z něj se kryje škoda způsobená při řízení na cizím majetku. K uhrazení škody na vlastním autě, která logicky vznikne simultánně taky, slouží havarijní pojištění, a to už povinné není. Bez něj si škody na autě platí člověk ze svého. Asi se shodneme, že nemít havarijní pojištění se nevyplácí. V zahraničí je to o to horší, že opravy tam bývají mnohem dražší než v Česku. Obzvlášť na západě.

Není tedy od věci si na dobu pobytu dojednat havarijní pojištění. Dnes už pojišťovny nabízejí možnost krátkodobého, například měsíčního havarijního pojištění.

Co se týče povinného ručení, při cestě do zahraničí se doporučuje zvážit možnost navýšení finančních limitů pro různé situace. 

Asistenční služby

Mnoho řidičů netuší, že součástí havarijního pojištění a povinného ručení jsou i základní asistenční služby. Jejich konkrétní rozsah najdete u své pojišťovny, stejně jako možnost si je rozšířit. Asistenční služby se vztahují na všechno možné, co se může přihodit: vybitá baterie, výměna pneumatiky, doplnění provozních kapalin, oprava motoru (na místě, nebo v servisu), prázdná nádrž nebo zabouchnuté klíče. Toto všechno je asistenční služba schopná zajistit i v cizině.

Nezapomeňte si v případě nehody vyžádat od policie protokol pro pojišťovnu! Bez něj nikdy neodjíždějte z místa nehody.

Nachystejte si doklady, léky a jídlo a pití

Zkontrolujte si datum platnosti na všech dokladech, které potřebujete s sebou:

• Řidičský průkaz
• Občanský průkaz nebo pas
• Malý technický průkaz a Zelenou kartu
• Doklad o povinném ručení + jeho kopii pro případ havárie
• Evropský formulář záznamu o dopravní nehodě
• Doklad o havarijním a cestovním pojištění, pokud ho máte
• Potvrzení o zdravotní způsobilosti pro řidiče nad 60 let

V rámci Šengenského prostoru by vám na cestování měl stačit občanský průkaz. Ne však celá Evropa je jeho součástí. Udělejte si přehled o tom, do kterých zemí potřebujete a nepotřebujete pas.

Důležité jsou léky proti nevolnosti a průjmu. Než je zakoupíte, ujistěte se, že nepůsobí ztrátu pozornosti a nezvyšují únavu. Takový lék rozhodně nepodávejte řidiči. Stejně tak se vybavte nadbytkem pitné vody. Uvíznout v koloně na rozžhavené dálnici by jinak mohlo být nejen velice nepříjemné, ale dokonce i nebezpečné. Mějte také sepsaný seznam všech věcí, které chcete vzít.

Naplánujte trasu

V dnešní době GPS a navigačních aplikací v mobilu se zdá být plánování trasy přežitek. Jenže na různých místech po cestě se může stát, že vypadne signál (ne všechny země mají dokonalou mobilní síť, zejména v horách). Proto je dobré mít s sebou i starý dobrý autoatlas Evropy a dopředu si naplánovat cestu.

Plánování zahrnuje zjistit si, zda danou zemí projedu bez dálniční známky. Měli byste také vědět, kam správně dálniční známku nalepit. Dále poplatky a mýtné a ceny pohonných hmot. Ty se liší stát od státu a stejně jako u nás platí, že mimo dálnice a hlavní tahy bývají ceny příznivější (rozdíl v ceně je v západní Evropě mnohem větší než u nás). Může se hodit i potenciální místo na přespání.

Předpisy a povinná výbava

Předpisy v jednotlivých zemích se různí a s nimi i povinná výbava. Například v Rakousku musí počet reflexních vest vycházet pro všechny osoby v autě. Tyto zdánlivé maličkosti vás vzhledem k přísným pokutám mohou přijít na stovky Eur. Dokupte si vesty, hasicí přístroj (pokud nemáte), autolékárničku a zkontrolujte si i zbytek vybavení.

Co se silničních předpisů týče, nastudujte si hlavně maximální povolené rychlosti na jednotlivých typech komunikací. Pak vás bude zajímat bezpečný odstup, povinnost denního svícení, kdy musíte mít zimní pneumatiky a hloubka dezénu pneumatik. Některé země mají svá zvláštní specifika – například pokud ve Švýcarsku a Španělsku řídíte s brýlemi, musíte mít i jedny náhradní. Také počítejte s tím, že dopravní značky budou v různých zemích vypadat jinak. 

Odpočatý a připravený řidič

Řidič je ústředním bodem celé cesty. Všechno se točí hlavně kolem něj. A úhlavním nepřítelem řidiče je nesoustředěnost, která je podle statistik nejčastější příčinou dopravní nehody. To hrozí především u mladých lidí, kteří se během cesty chtějí všelijakými způsoby zabavit. To v autě vytváří chaos a rozptyluje to řidiče, který chce mnohdy být součástí dění. Od řidiče se dá sice čekat vzorné řízení, ale to mu pravděpodobně nebudou chtít dopřát děti. Když to řekneme bez obalu, tak je na partnerovi, aby je po dobu cesty držel zkrátka. Telefonovat, jíst nebo “ladit” navigaci při řízení samozřejmě neexistuje.

Druhým největším nepřítelem řidiče je únava. To znamená především nevyspalost a fyzické a psychické vyčerpání z práce nebo jiných náročných aktivit. Několik nocí před cestou je dobré chodit si brzy lehnout a pořádně se vyspat. Spánek bude řidiče nejspíš i tak za jízdy pokoušet. Důležitá je zapnutá klimatizace, která drží nízkou teplotu v autě, a určitě neuškodí káva nebo povzbuzující energetický nápoj. Určitou nevýhodou klimatizace je, že každý preferuje jinou teplotu. Poměrně známé je, že ženy preferují vyšší teplotu než muži. Nejvíce opatrní byste pak měli být u velmi malých dětí – novorozenci by měli mít zakryté celé tělo i v průběhu léta. Pokud tedy plánujete použít klimatizaci, zabalte dítě raději ještě do dostatečně teplé deky. Co se týče energetických nápojů, nepřehánějte pak celkové množství kofeinu. Maximální denní dávka by neměla přesáhnout 5 – 6 šálku espressa. Bystrou mysl může pomoci udržet také difuzér do auta, kam patří pár kapek esenciálního oleje s citrusovou vůní.

Ideální je pochopitelně mít řidiče dva a střídat se po čtyřech hodinách. Když je řidič jen jeden, neměl by řídit déle jak čtyři hodiny, lépe tři. Pak vystoupit na čerstvý vzduch, protáhnout se, občerstvit se a pokračovat. Dlouhou cestu klidně můžete rozpůlit a přespat někde na motelu. 

Abyste nemuseli řídit pod časovým presem, vyjeďte klidně o tři hodiny dřív, než kolik je potřeba podle navigace (a k tomu přičtěte ještě přestávky). Není asi třeba říkat, že je lepší v klidu dvě hodiny potom někde počkat a jít se třeba projít, než se stresovat. Od toho na dovolenou nejedete, ale tolik lidí to přitom dělá.

Možná jste o tom nikdy neslyšeli, ale správná poloha řidiče při sezení může zachránit životy při nehodě. Umožňuje totiž rychleji zareagovat:

• Opěradlo je ve svislé poloze
• Vzdálenost volantu od hrudníku je 25 centimetrů 
• Sedačka je v takové poloze, aby noha na sešlápnutém pedálu byla volně pokrčená 
• Správné držení rukou je na deváté a třetí hodině, když si představíte volant jako ciferník.
• Volant svíráme všemi prsty.

Před odjezdem na dovolenou zabezpečte dům

Nakonec jedna bonusová, ale zásadní připomínka: před odjezdem na dovolenou nezapomeňte zabezpečit svůj dům. Přečtěte si samostatný vyčerpávající článek s tipy, co vše se dá udělat pro co nejefektivnější zabezpečení domu.